top of page

Reference

Petr Fajtl.JPG

Petr Fajtl

 

Bylo to přesně 5. 11. 2016 odpoledne, kdy jsem se rozhodl, ze bych mohl začít opět běhat. Vzpomínky na školní léta mi daly odhodlání vyrazit do Průhonického parku s vědomím, že by to nemuselo být vůbec špatné. Výsledek nebyl příliš uspokojivý. Pochopil jsem, že běhat a běhat správně a zdravě bude zřejmě dost velký rozdíl. Hned na jaře jsem měl možnost se přihlásit na skupinové tréninky pod vedením Vládi. Tréninků se účastním dodnes a daly mi odpovědi na všechny otázky v oblastech techniky běhu, složení tréninků, celkového protažení. V rámci osobních tréninků jsem měl možnost vyzkoušet si i hranici svého osobního limitu a za tuto zkušenost jsem velice rád. Pod jeho vedením jsem dosáhl zlepšení. Dbajíc pokynu “kolik toho do tréninku dáte, tolik se vám vrátí zpátky“ si teď běhání oproti začátkům užívám.

Zuzka Kynclova.jpeg

Zuzka Kynclová

 

Jednou jsme se s Vláďou na závodech bavili o tom, že mi nejdou kopce, slovo dalo slovo a pár dní na to jsem se přihlásila na tréninky, které Vláďa vedl. Netrvalo dlouho a měla jsem na stole svůj první tréninkový plán. Drtili jsme (a stále drtíme) pořád dokola techniku: ,,Běh je kontrolovaný pád, musíš na zemi strávit co nejméně času, …“ Začalo přicházet zlepšení nejen v kopcích, ,,bedýnky“ na závodech a osobáčky jeden za druhým (největší radost mám ze zaběhnuté 10km silniční trati pod 40 minut).

Canicross

Díky Vláďovi, který mě nechal přičichnout k opravdu rychlému canicrossu s jeho alaskánem Manoušem, mám teď vlastího psa – ESP Fíka. Jsem mu vděčná za všechny rady a zkušenosti, které mi předal ohledně přípravy a péče o sportovního psa. S Fíkem se pravidelně umísťujeme na CC závodech u nás v ČR (2. místo MČR v Midu). Zatím jsme si jednou zkusili i velký závod – ME v Belgiii, kde jsme skončili na 6. místě a přivezli si stříbro z národní štafety.

Drahoslav Gurský.jpg

Drahoslav Gurský

 

Vláďa mě trénuje od chvíle kdy jsem začal běhat, tj. září 2019. Tehdy jsem o běhání věděl pouze to, že je to rychlý pohyb. Dnes jsem schopný uběhnout 25 km s převýšením přes 200 m a v průměrném tempu 6:26 min/km. Nikdy jsem jiného trenéra neměl, takže nemám srovnání, ale podle toho, že moje fyzická zdatnost, vytrvalost i rychlost, jdou stále nahoru, si dovolím tvrdit, že je skvělý trenér, který ví přesně co a proč dělá. Vláďu rád doporučuji každému běžci, ať už s během teprve začíná, nebo zkušenému běžci, který se chce posunout dál, ale i těm, kteří chtějí třeba jen zhubnout a zformovat postavu. 

luba a jarča.jpg

Luboš a Jarmila Herbstovi

 

Po narození dětí jsme byli, jak by se dalo říct, spokojení tlouštíci. Za mládí jsem intenzivně lyžovala  a Lubo dělal atletiku. Až holčičky trochu vyrostly, tak jsme si řekli, že něco ze sebou musíme udělat. Nejdříve jsme začali jako všichni neznalí, dietou. Jenže, jak si váhu udržet? Přirozeným pohybem. Běh je nejjednodušší, stačí si nazout kecky a vyběhnout. Kvůli trablům se zdravím z mládí jsem věděla, že potřebuji opravdu někoho, kdo běhání rozumí a nezničí mě příliš. A tak jsem narazila na Vláďu. Trénink splnil moji představu. Na začátku jsem odjížděla naprosto zničená, ale pozorovala jsem na sobě, jak se zlepšuji. Po půl roce se ke mne přidal i Lubo. Vládi přístup vedl k probuzení závodnického srdíčka a začala jsem opět běhat i závody. S Lubou se dnes smějeme tomu, jak nás před pěti lety první 10 km běh zcela zničil. Je neuvěřitelné, co díky tréninkům teď zvládá.  Loni si střihnul první ultratrail 77 km a umístil se na 5. místě. Pod vedením Vládi běhá neuvěřitelně bez zranění a s chutí. Kondičku má lepší než já - bývalý velký sportovec. Pod jeho vedením jsme všichni vítězové, protože nás posouvá dál a dál, nezáleží na věku, fyzické kondici ani talentu, ale jen na tom, že to máme rádi a máme z běhu krásný pocit.

Dora Kroulikova.JPG

Dora Kroulíková

 

S Vláďou běhám už 8 let. Začínala jsem jako každý. Chvilku jsem pravidelně běhala, pak se pravidelnost vytratila a já zase začínala od nuly. Až do té chvíle než jsem potkala Vláďu na skupinovém tréninku. Jeho styl vedení a rozmanitosti tréninku se mi líbily natolik, že jsme se dohodli na individuálním tréninku. Jsem ráda, že každého posuzuje na míru a tak zrovna u mě ví, že mám problémy s ploténkou, které mě občas limitují. Díky jeho individuálního přístupu jsem se i po porodu dokázala vrátit do formy. A byl to Vláďa, kdo mě přivedl ke canicrossu, který se stal mou životní vášní. Pořídila jsem si psa Svena a společně závodíme. Sven je věrným parťákem, který mě doprovází na skoro většině mých běžeckých tréninků. S Vláďovým konzistentním přístupem jsem se z věčného začátečníka vypracovala v běžce, který běhá zdravě, uběhl maraton a pravidelně běhá canicross v ďábelském tempu.

Martin Lauer.JPG

Martin Lauer

 

Jsem terénní hobby triatlonista a měl jsem před 1,5 rokem trochu problém s motivací. Prostě jsem šel 2h na kolo, pak šel na hodinu běhat a pořád dokola. Nikam jsem se neposouval, na závodech jsem stagnoval, nebyl jsem schopný se prostě dobře připravit na konkrétní cíl. Díky Vláďovi jsem dostal do tréninků pestrost. Každý běžecký trénink je jiný, to samé na kole. Moc mě to baví, ať si to odtrénuju sám pěkně si máknu a nebo se rozhodnu připojit na trénink v super partě, která se okolo Vládi utvořila. Dost zásadně se mi zvětšily počty naběhaných kilometrů, ale stále mě to moc baví. Je to hodně znát i na výkonnosti. Člověka fakt potěší, když zjistí, že vytrvalostní tréninky už neběhá v tempu 5:50 ale o 30 s rychleji. I to že jsem si na známém triatlonu zlepšil celkový čas o víc jak 5 min. Prostě mě to stále baví, i když je to dřina a pořád se posouvám a to hlavně díky Vláďovi.

bottom of page